
Fecha de emisión: 28.02.2014
Restricciones de edad: 18+
Idioma de la canción: checo
Interiér(original) |
Yeah ah yeah |
Nevim jak shrnout mezi řádky vlastní život |
Od mala si prolétávám světem jako pilot |
A když se furt držim u země mám hlavu v oblacích |
Říká se kdo nevlastní sny tak se tu potácí |
Nakonec pak postrácí touhy hledat cíl |
Vím že když ho nenajdu tak aspoň sečtu počet mil |
A zvednu váhu kil co mi zbyly nic ale nemá takovou váhu jak to pro co jsme žili |
A je potřeba selit, zážitky nezamykat do vily, škudlit milióny |
Ze kterejch se časem stane pyrit |
Je to vidět na vočích těch co nesou puget kytek na hroby pro ty co nechali |
samotný v boji |
Jsme na bitevním poli každej sám |
A přesto ve skupinkách stavíme svůj vlastní chrám |
Kam nesem vize srdce kam ty můžeš vstoupit |
Je to interiér nás co podpíráme jak sloupy |
(Je to interiér nás co podpíráme jak sloupy) |
Ah |
Tento život som si nevybral, svet si vybral mňa |
Není čas vymýšlať, jak by mi bolo keby som bol synom ministra |
Mohol som sa narodziť v Afrike a mať prísny hlad |
Mám bystrý zrak, som v pohode jak Macko Pú |
Rozprávam ľuďom príbehy, oni počúvajú |
Chcú počuť vác, byť bližšie, vedzeť všetko |
Však keď mi nedajú nič nevidzím svetlo |
Jou tieklo, mi krvou čisté peklo je to všetko v hlave |
A nezamecem to metlou |
Mám dosť battlov, svet je naruby jak backroll |
Vidzím náckov se psom ukazovať «West Coast!» |
Bez slov som si ustlal v hlave na zajtrajšky |
Myšlenky mi z nej tahajú chemické nátačky |
Chcem ľudí milovat a žiť s nimi, no rád odolám |
V poslednej dobe žijem v interiéri a doslova |
Vyrůstal jsem jinde |
Než kde teď vyrůstá můj charakter |
Kde žije moje ego |
Co mě nabíjí jak adaptér |
4 stěny mezi nima mozek, srdce, penis |
Hlasy občas mluví za tebe jak Lenin |
Tady jsem budoval i shazoval |
Dělal obsah i obal |
Vymyslel, zmačkal, vrátil zpět |
Pak se s tim vyrovnal |
Příprava je dlouhá jako rakovina, realita syrová |
Zavaž mi oči, trefim na všechny místa |
Ty tomu řikáš blázen, já tomu řikám výzva |
Opouštim byt abych naplnil ty čísla |
Co denně vidim do noci na monitoru pískat |
1000 liků a žádná nová kapela |
1000 Niků na nohách, ale žádná cesta na pera |
1000 miků na stagi a žádná ozvěna |
Ze stolu mířim do postele v mojim interiéru spát |
Rozsvícená lampa, noční byt jdu se vypsat |
I přestože dál ztrácim barvu jako fixa |
A sedim nad designem, videem a grafikou |
Pracovní deska je můj prostor, zavšivenej kout |
V galerii impresí visim do rámu na zdi |
Pak padam jako sníh na ohořelou kapli tvý mysli |
A chci se vypsat, všechno co v sobě mám |
Občas se ztrácim jako význam |
A kdo se v tom pak vyznat má když se nevyznám sám |
Oči dokořán a stejně po dně pátrám |
Po pravdách a lidech co ještě nezkameněli v citech |
A ve svejch světech maluju vize po zdech |
A proto hledám chvíle co mě zvednou o kus vejš |
Mezi hyenama, křivotou a hejnem Gejš |
Snažim se rozlišit, mít roj priorit žádná kamufláž život pod kůží jak linoryt |
Život pod kůží jak linoryt |
(traducción) |
si ah si |
No sé cómo resumir mi propia vida entre líneas. |
He estado volando alrededor del mundo desde que era un niño |
Y cuando me mantengo en el suelo, tengo la cabeza en las nubes |
Se dice quien no tiene sueños, por eso tropiezan aquí |
Eventualmente, pierde el deseo de encontrar un objetivo. |
Sé que si no lo encuentro, al menos contaré la cantidad de millas. |
Y levanto el peso del peso que me queda pero no tiene el peso por el que vivimos |
Y hay que ir, no vivir las experiencias en la villa, derrochar millones |
Que eventualmente se convertirá en pirita. |
Se puede ver en los ojos de los que llevan flores de puget a las tumbas de los que se fueron. |
solo en la batalla |
Estamos cada uno solo en el campo de batalla |
Y sin embargo construimos nuestro propio templo en grupos |
Donde llevo visiones de corazón donde puedes entrar |
Es nuestro interior lo que sostenemos como columnas |
(Es el interior de lo que apoyamos como columnas) |
Ah |
Yo no elegí esta vida, el mundo me eligió a mí. |
No hay tiempo para pensar en cómo sería si fuera el hijo de un ministro. |
Podría haber nacido en África y tener mucha hambre. |
Tengo buen ojo, estoy bien como Winnie the Pooh |
Le cuento historias a la gente, ellos escuchan |
Quieren escuchar más, estar más cerca, saberlo todo. |
Sin embargo, cuando no me dan nada, no veo la luz. |
Jou fluyó, mi sangre pura, el infierno está todo en mi cabeza |
Y no lo barreré con una escoba |
Ya tengo suficientes batallas, el mundo está al revés como un backroll |
Veo nazis con un perro que muestra "¡Costa Oeste!" |
Sin palabras, me decidí por mañana |
Mis pensamientos sacan protuberancias químicas de él |
Quiero amar a las personas y vivir con ellas, pero me gusta resistir |
Últimamente he estado viviendo en interiores y literalmente |
crecí en otro lugar |
Que donde mi personaje crece ahora |
Donde vive mi ego |
Lo que me cobra como un adaptador |
4 paredes entre ellos cerebro, corazón, pene |
Voces a veces hablan por ti como Lenin |
Construí y me estrellé aquí |
Hizo el contenido y el embalaje. |
Inventó, arrugó, volvió |
Luego se ocupó de eso |
La preparación es tan larga como el cáncer, la realidad es cruda. |
Átame los ojos, voy a pegar por todas partes |
Tú lo llamas tonto, yo lo llamo un desafío |
Me voy del apartamento para llenar esos números |
Lo que veo todos los días por la noche en el silbato del monitor |
1000 licores y ninguna banda nueva |
1000 nichos en sus pies, pero no hay forma de bolígrafos |
1000 micrófonos por etapa y sin eco |
De la mesa me dirijo a la cama en mi interior a dormir |
Lámpara encendida, departamento de noche que voy a enumerar |
Aunque sigo perdiendo color como marcador |
Y estoy sentado en diseño, video y gráficos. |
La encimera es mi espacio, un rincón piojoso |
En la galería de impresiones cuelgo en un marco en la pared |
Entonces caigo como nieve en la capilla carbonizada de tu mente |
Y quiero enumerar todo lo que tengo dentro de mí |
A veces pierdo mi sentido |
Y quién sabe, si yo mismo no me conozco |
Mis ojos están bien abiertos y sigo buscando el fondo |
Después de verdades y personas que aún no se han petrificado en emociones. |
Y pinto visiones en las paredes de mis mundos |
Y por eso busco un rato que me recoja |
Entre hienas, bautismo y bandada de Geish |
Estoy tratando de distinguir, tener un enjambre de prioridades sin vida camuflada debajo de la piel como linóleo |
La vida bajo la piel como linóleo |
Etiquetas de canciones: #Interier