| Cekas na svou chvili, propadls falesnemu chtici
|
| Je to noc zklamanych dusi, neni nic, co te znici
|
| Tise spi, zivotem vonici, telo mlady dcery tvy
|
| Odsouzena na tvoje hrichy, na dlouhy minuty sileny
|
| Studena samota prochazi telem tvym, telem tvym
|
| Vzdyt sis to pral
|
| Tvoje city dabel hlida, je bezmocna, chces jeji telo, jeji dech
|
| Pral sis horet v jejim tele studenym
|
| Hazdy odpor znicit, I kdyz nechce — musis to mit
|
| V mori slanych slz se pritom utapi
|
| Detsky hlas, detsky plac, detsky splin
|
| Pral sis horet v jejim tele studenym
|
| Kazdy odpor znicit, I kdyz nechce — musis to mit
|
| V mori slanych slz se pritom utapi
|
| Detsky hlas, detsky plac, detsky splin
|
| Proklina te a silnej rev, je tak znicena
|
| Posila te do pekel, kde misto mas
|
| S nozem ted, ses posel smrti, chces videt krev
|
| Je to noc zklamanych dusi, neni nic, co te znici
|
| Zatmeni v lebce, branis svuj chtic
|
| Slaba se trese, mlatis ji vic
|
| Nervy ti praskly, uz ztraci zvuj dech
|
| Jses jako zvire, chces posledni vydech
|
| Proc ses tu dal, skyz ztuhla uz je
|
| Navzdy uz spi, smutek nasleduje
|
| Prazdny dum, kde si zustal sam a jenom telo dcery tvy
|
| Tu spi, zdeseni, kdyz vidis z jeji hlavy kapat krev
|
| Ted vis, ze je bliz a bliz, den, sdy tu svou pout zakoncis
|
| Ghtel si horet v jejim tele studenym
|
| V sobe tolik chlastu, stal ses katem silenym
|
| Vecne ticho v zilach samotu rozleva
|
| Zradnej chtic zase prekonal tvoje ja
|
| Ghtel si horet v jejim tele studenym
|
| Kdyz prislo mlhavy rano, doufals, ze jenom snis
|
| Tak si shorel v jejim tele studenym
|
| A prisel cas, kdys musel jit za ni
|
| Odejit, navzdy jit za ni |